Na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj najdeme metodiku, týkající se mobilních domů, která vysvětluje a upřesňuje zákonné souvislosti jejich realizace a umístění na pozemek. Pro mnoho zájemců o tuto formu bydlení je tak velmi důležitým dokumentem. To nejzásadnější z něj přinášíme v následujícím článku.
Na začátku dokumentu najdeme popis toho, co ministerstvo za mobilní domy považuje. Jsou to obydlí, která umožňují transport z místa na místo. Nemusí sloužit pouze k bydlení, ale i pro podnikání, např. jako prodejní stánek či kancelář. Mobilní dům je v metodice definován jako přízemní, s výškou málo přes 2 m, s rozličným půdorysem a hmotností 2–8 tun. Mezi výhody mobilních domů dokument uvádí mobilitu, nízké pořizovací náklady, minimální starost s údržbou a rychlé zhotovení domu v jakékoliv ročním období. Mezi nevýhody dle ministerstva patří malé prostory, menší odolnost proti přírodním živlům a slabší izolační vlastní z hlediska jak hluku, tak tepla.
Mobilní domy = výrobky, plnící funkci stavby
Velice důležitou pasáží je ta, která konstatuje, že dle platné legislativy je ze zákona nutno mobilní domy považovat za výrobky, které plní funkci stavby. Rozdíl mezi výrobkem plnícím funkci stavby a stavbou je v místě, kde vznikají. Stavba vzniká na staveništi (z jednotlivých výrobků) a za její provádění je zodpovědný zhotovitel (stavební podnikatel), nebo stavebník v případě provádění stavby svépomocí, zatímco výrobek vzniká ve výrobním závodě a výsledné vlastnosti garantuje výrobce.
Bez stavebního povolení
Zásadní je konstatování, že podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 16. stavebního zákona platí, že jakkoliv velký výrobek plnící funkci stavby, ať bude užíván kýmkoliv, pro svoji realizaci nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu a po realizaci se nekolauduje. Stavebník tak osazuje mobilní dům na pozemek na základě pravomocného územního rozhodnutí, nebo účinné veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující, popř. na základě územního souhlasu.
Byrokracie i tak dost
Územní rozhodnutí nebo územní souhlas však také není „zadarmo”. Stavební úřad vždy posuzuje mobilní dům jako výrobek plnící funkci stavby podle § 90 stavebního zákona. Bude jej zajímat, zda je záměr žadatele v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací (např. má-li být užíván k bydlení, musí být umístěn v ploše určené pro bydlení); s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území; s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území; s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území; s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu; s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů.
Úřad by měl posuzovat také požadavky, které se u běžných staveb posunují až ve fázi povolování užívání, což se týká např. technických požadavků na stavby. Splněny musí být i obecné požadavky na výstavbu, například má-li být mobilní dům užíván jako rodinný dům, musí splňovat požadavky na umisťování rodinných domů, které se týkají např. povinného parkování, odstupů, napojení na sítě atd.
Územní souhlas místo územního rozhodnutí postačí ve chvíli, že je záměr v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Zjednodušit si proces nelze, pokud bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů na provedení záměru na životní prostředí.
Nezapisují se do katastru
V platnosti samozřejmě zůstávají ustanovená Stavebního zákona, dle kterého se musí používat jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla (§ 156 stavebního zákona).
Mobilní domy se, jelikož nejsou pevně spojeny se zemí, nezapisují do katastru nemovitostí.
