Asi každý pár si při svatbě myslí, že to je na zbytek života. Ne všem to ale vyjde. A nevyšlo to ani tehdy 33leté paní Martině z Olomouce, která měla s manželem 2 děti ve věku 4 a 5 let. Měla štěstí alespoň v tom, že rozvod proběhl v klidu a s manželem se v podstatě na všem dohodli.

Problém ale vznikl s bydlením. Společný byt prodali, doplatili hypotéku a zbylé peníze, tedy 2 116 000 Kč si rozdělili na půl. Paní Martina si jako matka samoživitelka s platem účetní nemohla vzít hypotéku a do nájmu se jí nechtělo.

Proto situaci vzala jako příležitost k větší životní změně. Od známých si koupila kus zahrady za jejich domem. Vyřešila tak i jejich problém. Vzhledem k jejich pracovnímu vytížení a celkové ploše zahrady se o ní nestíhali starat.

Pro samotné bydlení si pak koupila tiny house na kolech a s pomocí svých kamarádů a známých do ní zavedla vodu i elektřinu.

Za 300 m2 zahrady zaplatila 90 000 Kč, za přívod vody a elektřiny, odvod odpadu a za cestu zaplatila něco málo přes 30 000 Kč. Samotný tiny house stál 760 000 Kč a jeho vybavení dalších přibližně 110 000 Kč. Vzhledem k novým potřebám kupovala téměř veškeré vybavení nové a kvalitní.

Paní Martina teď žije svůj sen. Prostor v tiny housu se sice s původním městským bytem 3+1 nedá srovnat, ale zjistila, že hodně času tráví venku na zahradě. Díky nízkým životním nákladům si mohla pořídit krásný velký altán, ve kterém pracuje, když má home office. V zimě se sice moc využívat nedá, ale to si jen nebere home office a pracuje v kanceláři. V létě v altánu dokonce přespávají přátelé, když přijedou na víkend. Za krásného počasí je to úžasné.

Užívá si i to, že ji netíží žádné půjčky. Díky nízkým životním nákladům je schopná celkem hodně peněz ušetřit. Vlastně poprvé ve svém životě žije s přebytkem. Chvílí si ten osvobozující pocit, který zažívá jen málokterá matka samoživitelka.

Díky velmi klidné a bezpečné lokalitě se nebojí pouštět své děti hrát si venku s ostatními dětmi. I ty jsou tak přes původní odpor dnes šťastné a rády se sem vracejí po víkendech u táty. Ten původně z představy, že jeho děti budou žít v „divné maringotce“ nadšený nebyl, ale když viděl výsledek, útulnost a pohodlnost, kterou paní Martina vytvořila, smířil se s tím.